Klima a chov hospodářských zvířat

září 2019

CESTA K ZÁCHRANĚ – VEGANSTVÍ

CESTA PRO ZÁCHRANU ŽIVOTA NA ZEMI: ukončení  konzumace masa, živočišných potravin a přechod k veganství.

Až 2/3 zemědělské půdy je využito, celosvětově, pro chovy se zvířaty (kterých je kolem 70 miliard zvířat) včetně pěstování krmiv a pastvin;  ⅓  celosvětové produkce obilovin je určena jako krmení zvířatům.  Dokument COWSPIRACY – The Sustainability Secret (2014) uvádí: pro nasycení jednoho vegana za rok je třeba 675 m², pro vegetariána 3x více, pro pojídače masa 18x více.  Porovnání je uvedeno také v dokumentu Eat Less Meat/Jezme méně masa (2000) :  1 ha nasytí 2 lidi, kteří konzumují zvířata – maso, naproti tomu 1 ha s plodinami pro přímou spotřebu lidem nasytí 20 lidí.

Hlavní zdroje emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný) ze zemědělství v ČR tvoří:  14 % organická (statková) hnojiva tj. kejda, hnůj, močůvka; 24 % fermentace v trávicích traktech zvířat; 61 % zemědělské půdy (i pastviny: výkaly a rozvoj půdních mikroorg. tvořících skl. plyny vlivem zvířat) (zdroj AV ČR).  Kromě vzduchu a atmosféry statková hnojiva kontaminují také vodstvo a půdu.  Různé zdroje uvádí, že produkce masa a živočišných potravin tvoří 30 – 50 % emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný).

Ohromná spotřeba vody pro pěstování krmiv a zpracování živočišných potravin včetně vody použité na jatkách.

Přehnané hnojení dusíkatými hnojivy pro pěstování krmiv (pouze ⅓  až ½ dodaného dusíku je v půdě využito – zbytek kontaminuje vodstvo, půdu a ovzduší) (zdroj AV ČR).

Rozsáhlé odlesňování pro pěstování sóji a pro pastviny (⅔ odlesněných ploch v Amazonii souvisí s chovem zvířat) (zdroj FAO). Dochází jak k emitování CO₂ a snižování tvorby kyslíku fotosyntézou, k likvidaci pralesa a lesů, tak i k likvidaci volně žijících zvířat a živočišných a rostlinných druhů.

Životní prostředí a klima poškozuje doprava krmiv a živočišných potravin (bohužel, i živých zvířat) na dlouhé vzdálenosti, i mezi kontinenty.

Ohromná nadprodukce masa a živočišných potravin si vybírá daň v utrpení samotných zvířat, která přežívají svůj krátký život v otřesných podmínkách, jsou mrzačena a nucena k vysoké reprodukci. Na jatka a zabití jsou převážena dokonce na jiné kontinenty.

 

 


MUSÍTE VIDĚT:

COWSPIRACY –  The Sustainability Secret (2014)   

(české titulky)

Proč velké světové organizace na ochranu životního prostředí mlčí o největší ekologické hrozbě současnosti? Podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Nikdo o tom však nemluví. Spolu s filmaři nahlédneme do zákulisí velkých organizací jako je Greenpeace a položíme jim velmi nepříjemnou otázku. Co – nebo kdo – jim brání říkat pravdu?
Autorem je americký publicista Kip Andersen.  Po dokončení dokumentu v roce 2014  pracoval na dalším materiálu a v roce 2017 uveřejnil film What the Health.

 

 

 

 

 


materiál ke stažení v aj – Nutnost zásadní změny při chovu hospodářských zvířat, Info-grafika udržitelnosti

publikováno 11.12.2015

Fundamental Change Needed in Livestock Policy, autor dr. Peter Stevenson, Compassion in World Farming, 2015 anglicky, Nutnost zásadní změny při chovu hospodářských zvířat, Info-grafika udržitelnosti


ČT24 upozorňuje ve svém článku o vlivu živočišné produkce na klima

publikováno 24.11.2015

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1630816-rostouci-celosvetova-spotreba-masa-ma-vyznamny-podil-na-globalnim-oteplovani


 „POMOZME ZEMI – JEZME MÉNĚ MASA“, z r. 2007, je překladem z anglického originálu, ke stažení PDF, 4 strany.

 

Video POMOZME ZEMI – JEZME MÉNĚ MASA, z anglického originálu Eat Less Meat, organizace Compassion in World Farming, rok výroby 2004.

Ohromný rozvoj průmyslové živočišné výroby a spotřeby masa/živočišných potravin má devastující vliv na životní prostředí, zdroje vody a klima; na chudobu ve světě; na zdraví lidí; na životní podmínky samotných využitých zvířat.

„Pokud budeme všichni v roce 2050 konzumovat tolik masa, co průměrný Američan, budeme potřebovat rozlohu 4 planet Země na vypěstování krmení jen pro dobytek“.

 



 Připojujeme se k výzvě a pochodu za klima, spravedlnost a pracovní místa.

publikováno 23.11.2015

obr_klima

Pochod se koná v neděli , 29. 11. 2015, v Praze, více ZDE.

Od 30. 11. do 11. 12. 2015 se v Paříži koná globální „klimatická“ konference – tj. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, tzv. COP 21. Konference má za cíl přijetí dohody o redukci globální emise skleníkových plynů a odvrácení hrozby nebezpečné změny klimatu.


tisková zpráva k pochodu

„Stovky lidí projdou Prahou během pochodu za klimatickou spravedlnost a zelená pracovní místa“
– společná tisk. zpráva Hnutí DUHA, Greenpeace ČR a Klimatické koalice –  TISKOVÁ ZPRÁVA


Chov hospodářských zvířat, zejména chovy intenzivní/průmyslové, bohužel, velmi přispívají ke skleníkovému efektu svou produkcí tzv. skleníkových plynů, zejména metanu.

Přes www.ciwf.org.uk/cop21

byly odesílány žádosti EU komisaři pro opatření v oblasti klimatu a energetiky (Miguel Arias Cañete)

V žádosti uvádí Compassion in World Farming údaje ze zprávy Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN:

— FAO odhaduje, že chov hospodářských zvířat je odpovědný přibližně za 1/7 globálních skleníkových plynů.

Aby se omezilo zvýšení celosvětové teploty klimatu pouze na zvýšení 2°C, je nezbytné urgentní jednání všech odvětví a ekonomického sektoru. Ale emise způsobené potravinářstvím a zemědělstvím se budou pravděpodobně zvyšovat i v následujících letech, dokonce až o 77 % do 2050. Znepokojující zpráva uvádí, že pokud nedojde k řešení, zvýší se tyto emise natolik, že samy o sobě vytlačí globální teplotu o 2°C. Analýzy shrnují, že zemědělské emise mohou být sníženy pouze tehdy, pokud dojde k redukci plýtvání  potravinami o polovinu a k přechodu na zdravou výživu.

Navrhovaná zdravá dieta v této studii se liší podle oblastí. Požaduje omezení spotřeby masa a konzumace mléka v bohatších regionech, ale umožňuje zvýšení spotřeby v oblastech se současnou nízkou úrovní konzumace masa a mléka. Např. to zahrnuje snížení spotřeby masa a mléka v západní Evropě o 60 % a 23 %, ale zvýšení spotřeby masa a mléka v jižní Asii o 268 % a o 47 %. —

 

Komentáře jsou uzavřeny.