Klima a chov hospodářských zvířat

KLIMA A MASO

 

Denně dochází k zabíjení a masakrování stamiliónů zvířat jen kvůli konzumaci lidmi, ročně je to 60 – 70 miliard celosvětově! Nepočítaje ryby, vodní a suchozemské plže, mlže, obojživleníky, plazi…

 

Svou činností ohrožuje lidstvo i vlastní existenci. Produkcí masa přispívá 14 – 15% ke koncentraci skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný), (některé zdroje uvádí i 30 %) a to je více než z dopravy (14 %), maso je hlavní příčinou  likvidace pralesů a odlesňování, znečištění vody a vzduchu, nedostatku pitné vody, ztrát biodiverzity – rostlinných a živočišných druhů.

 

Z naší planety je to až 70 – 80 % zemědělské půdy, která jsou využita na plodiny zvířatům nebo pastvu zvířat. Pokud by byly pěstovány rostliny na přímou konzumaci lidmi, nasytí se celá planeta, nikdo nebude hladovět a ještě zbyde. Je znám obecný příměr: 1 ha nasytí 2 konzumenty masa nebo 20 a více osob na rostlinné stravě…samozřejmě podle druhu a výnosů plodin, podle půdy.

 

 


únor 2024

Cíl v oblasti klimatu do roku 2040 – Evropská komise uznává polovičatě roli změny stravy a oklešťuje závazky

 

Evropská komise zveřejnila tento týden (6. 2. 2024) sdělení, kterým zahajuje proces stanovení přechodného klimatického cíle do roku 2040 na cestě ke klimatické neutralitě EU do roku 2050. Avšak neuznává plný potenciál změny stravy k naplnění těchto cílů.

Konečný text sdělení již, bohužel, neobsahuje odkaz na 30% snížení emisí ze zemědělství, jiných než CO2, jako jsou emise CH4 z hospodářských zvířat a emise N2O z půdy, jak bylo navrhováno.Podobně byly vypuštěny části uznávající roli změn životního stylu, včetně změn ve stravování, při snižování emisí skleníkových plynů.O něco pozitivnější je, že sdělení zdůrazňuje roli potravinářského průmyslu při přispívání k potravinovému prostředí tak, aby zdravá strava byla pro spotřebitele snadnou a dostupnou volbou.

Změna v tomto sdělení komise, na poslední chvíli, je důsledkem vlivu protestů zemědělců, které agrární sdružení rozpoutaly v EU.

Tvůrci politik reagují na nespokojenost zemědělců tím, že přistupují na krátkozraké kompromisy a uvolňují politiku v oblasti klimatu, než aby přijímali nezbytná dlouhodobá opatření.

Samotná Evropská komise uvádí ve zprávě z ledna 2023: Potraviny tvoří přibližně 45 % dopadů spotřebitelů v EU na životní prostředí; například potravinový systém přispívá asi 1/3 k emisím skleníkových plynů (GHG). Pokud jde o prvovýrobu, zemědělský sektor EU-28 vyprodukoval 10 % celkových emisí skleníkových plynů EU v roce 2017. Připočteme-li emise, které souvisejí s výrobou, přepravou a zpracováním krmiv, je živočišná výroba odpovědná za 81–86 % celkových zemědělských emisí skleníkových plynů (EC, 2020a).

Výběr potravin a stravovací návyky mohou ovlivnit efektivitu využívání energie a zdrojů v našem současném potravinovém systému. Ve vypjatém světě, včetně EU, by přechod na více rostlinnou stravu přispěl k zabezpečení potravin, protože značná část zemědělské půdy je využívána k produkci krmiv než potravin pro přímou lidskou spotřebu. Kromě toho je živočišná výroba více než 6x méně efektivní než rostlinná výroba, pokud jde o produkci bílkovin (Nijdam, Rood a Westhoek 2012), Je také nutné vzít v úvahu, že 86 % bílkovin používaných jako krmení pro hospodářská zvířata není poživatelných jako lidská potrava.

„Je tragické, když EU v tak životně důležité věci ustupuje tlaku zemědělců a agrárnímu lobby. A to i za situace, kdy zemědělství výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů a většina vypěstovaných plodin je zkrmena zvířatům, která navíc ve většině systémů produkce trpí, jsou mrzačena, týrána různými způsoby a žijí pouze zlomek přirozené délky svého života.“ „Přístup EU je slabý, představitelé myslí krátkodobě a s ohledem na svou kariéru. Bohužel, mají v rukách život na Zemi a budoucnost dalších generací.“ Uvádí Judit Laura Krásná, statutární zástupkyně Společnosti pro zvířata

https://climate.ec.europa.eu/document/download/2ccd7710-5fc3-420f-aeb8-9a3af271f970_en?filename=com_2024_63_en.pdf

 

______________________________________________________________________________________________________________

září 2019

CESTA K ZÁCHRANĚ – VEGANSTVÍ

CESTA PRO ZÁCHRANU ŽIVOTA NA ZEMI: ukončení  konzumace masa, živočišných potravin a přechod k veganství.

Až 2/3 zemědělské půdy je využito, celosvětově, pro chovy se zvířaty (kterých je kolem 70 miliard zvířat) včetně pěstování krmiv a pastvin;  ⅓  celosvětové produkce obilovin je určena jako krmení zvířatům.  Dokument COWSPIRACY – The Sustainability Secret (2014) uvádí: pro nasycení jednoho vegana za rok je třeba 675 m², pro vegetariána 3x více, pro pojídače masa 18x více.  Porovnání je uvedeno také v dokumentu Eat Less Meat/Jezme méně masa (2000) :  1 ha nasytí 2 lidi, kteří konzumují zvířata – maso, naproti tomu 1 ha s plodinami pro přímou spotřebu lidem nasytí 20 lidí.

Hlavní zdroje emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný) ze zemědělství v ČR tvoří:  14 % organická (statková) hnojiva tj. kejda, hnůj, močůvka; 24 % fermentace v trávicích traktech zvířat; 61 % zemědělské půdy (i pastviny: výkaly a rozvoj půdních mikroorg. tvořících skl. plyny vlivem zvířat) (zdroj AV ČR).  Kromě vzduchu a atmosféry statková hnojiva kontaminují také vodstvo a půdu.  Různé zdroje uvádí, že produkce masa a živočišných potravin tvoří 15 – 30 % emisí skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný).

Ohromná spotřeba vody pro pěstování krmiv a zpracování živočišných potravin včetně vody použité na jatkách.

Přehnané hnojení dusíkatými hnojivy pro pěstování krmiv (pouze ⅓  až ½ dodaného dusíku je v půdě využito – zbytek kontaminuje vodstvo, půdu a ovzduší) (zdroj AV ČR).

Rozsáhlé odlesňování pro pěstování sóji a pro pastviny (⅔ odlesněných ploch v Amazonii souvisí s chovem zvířat) (zdroj FAO). Dochází jak k emitování CO₂ a snižování tvorby kyslíku fotosyntézou, k likvidaci pralesa a lesů, tak i k likvidaci volně žijících zvířat a živočišných a rostlinných druhů.

Životní prostředí a klima poškozuje doprava krmiv a živočišných potravin (bohužel, i živých zvířat) na dlouhé vzdálenosti, i mezi kontinenty.

Ohromná nadprodukce masa a živočišných potravin si vybírá daň v utrpení samotných zvířat, která přežívají svůj krátký život v otřesných podmínkách, jsou mrzačena a nucena k vysoké reprodukci. Na jatka a zabití jsou převážena dokonce na jiné kontinenty.

 

 


MUSÍTE VIDĚT:

COWSPIRACY –  The Sustainability Secret (2014)   

(české titulky)

Proč velké světové organizace na ochranu životního prostředí mlčí o největší ekologické hrozbě současnosti? Podle OSN je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec. Nikdo o tom však nemluví. Spolu s filmaři nahlédneme do zákulisí velkých organizací jako je Greenpeace a položíme jim velmi nepříjemnou otázku. Co – nebo kdo – jim brání říkat pravdu?
Autorem je americký publicista Kip Andersen.  Po dokončení dokumentu v roce 2014  pracoval na dalším materiálu a v roce 2017 uveřejnil film What the Health.

 

 

 

 

 


materiál ke stažení v aj – Nutnost zásadní změny při chovu hospodářských zvířat, Info-grafika udržitelnosti

publikováno 11.12.2015

Fundamental Change Needed in Livestock Policy, autor dr. Peter Stevenson, Compassion in World Farming, 2015 anglicky, Nutnost zásadní změny při chovu hospodářských zvířat, Info-grafika udržitelnosti


ČT24 upozorňuje ve svém článku o vlivu živočišné produkce na klima

publikováno 24.11.2015

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1630816-rostouci-celosvetova-spotreba-masa-ma-vyznamny-podil-na-globalnim-oteplovani


 „POMOZME ZEMI – JEZME MÉNĚ MASA“, z r. 2007, je překladem z anglického originálu, ke stažení PDF, 4 strany.

 

Video POMOZME ZEMI – JEZME MÉNĚ MASA, z anglického originálu Eat Less Meat, organizace Compassion in World Farming, rok výroby 2004.

Ohromný rozvoj průmyslové živočišné výroby a spotřeby masa/živočišných potravin má devastující vliv na životní prostředí, zdroje vody a klima; na chudobu ve světě; na zdraví lidí; na životní podmínky samotných využitých zvířat.

„Pokud budeme všichni v roce 2050 konzumovat tolik masa, co průměrný Američan, budeme potřebovat rozlohu 4 planet Země na vypěstování krmení jen pro dobytek“.

 



 Připojujeme se k výzvě a pochodu za klima, spravedlnost a pracovní místa.

publikováno 23.11.2015

obr_klima

Pochod se koná v neděli , 29. 11. 2015, v Praze, více ZDE.

Od 30. 11. do 11. 12. 2015 se v Paříži koná globální „klimatická“ konference – tj. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, tzv. COP 21. Konference má za cíl přijetí dohody o redukci globální emise skleníkových plynů a odvrácení hrozby nebezpečné změny klimatu.


tisková zpráva k pochodu

„Stovky lidí projdou Prahou během pochodu za klimatickou spravedlnost a zelená pracovní místa“
– společná tisk. zpráva Hnutí DUHA, Greenpeace ČR a Klimatické koalice –  TISKOVÁ ZPRÁVA


Chov hospodářských zvířat, zejména chovy intenzivní/průmyslové, bohužel, velmi přispívají ke skleníkovému efektu svou produkcí tzv. skleníkových plynů, zejména metanu.

Přes www.ciwf.org.uk/cop21

byly odesílány žádosti EU komisaři pro opatření v oblasti klimatu a energetiky (Miguel Arias Cañete)

V žádosti uvádí Compassion in World Farming údaje ze zprávy Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN:

— FAO odhaduje, že chov hospodářských zvířat je odpovědný přibližně za 1/7 globálních skleníkových plynů.

Aby se omezilo zvýšení celosvětové teploty klimatu pouze na zvýšení 2°C, je nezbytné urgentní jednání všech odvětví a ekonomického sektoru. Ale emise způsobené potravinářstvím a zemědělstvím se budou pravděpodobně zvyšovat i v následujících letech, dokonce až o 77 % do 2050. Znepokojující zpráva uvádí, že pokud nedojde k řešení, zvýší se tyto emise natolik, že samy o sobě vytlačí globální teplotu o 2°C. Analýzy shrnují, že zemědělské emise mohou být sníženy pouze tehdy, pokud dojde k redukci plýtvání  potravinami o polovinu a k přechodu na zdravou výživu.

Navrhovaná zdravá dieta v této studii se liší podle oblastí. Požaduje omezení spotřeby masa a konzumace mléka v bohatších regionech, ale umožňuje zvýšení spotřeby v oblastech se současnou nízkou úrovní konzumace masa a mléka. Např. to zahrnuje snížení spotřeby masa a mléka v západní Evropě o 60 % a 23 %, ale zvýšení spotřeby masa a mléka v jižní Asii o 268 % a o 47 %. —

 

Komentáře jsou uzavřeny.