39 dní smutného života

10275356_763767600311633_5036007425379425054_o

Kuřata na výkrm – 39 dní smutného života

39Days4Rosa (39 dní pro Rosu) je součástí kampaně Labelling Matters (Na etiketě záleží), partnerského projektu organizací Compassion in World Farming, RSPCA, Soil Association, World Animal Protection a Eurogroup for Animals.

16. srpna, 16. den své 39ti denní pouti po Evropské unii, Rosa dorazí do České republiky. Se svými příznivci, kteří již sledují její putování, se setká v 10 hodin v parku Kampa v Praze. Pozvání na setkání s Rosou přijala také místopředsedkyně Senátu paní Mgr. Miluše Horská a prezident Veterinární komory pan MVDr. Jan Bernardy. Podpořit Rosu přijdou i členové Strany zelených. Rosa stráví v Praze celý den a během své procházky Prahou se bude chtít setkat s co nejvíce Pražany i turisty. Rosa žádá zavedení jasného a povinného označování kuřecího masa. Chce, aby si spotřebitelé při nákupu dokázali odpovědět na otázku: “Jak bylo chováno toto kuře?“

Třicet devět dní je průměrná délka života kuřecího brojlera v intenzivním velkochovu. Přibližně 90 % kuřat na maso se v EU chová v intenzivních halových velkochovech bez přístupu ven. Tato kuřata mají velmi omezenou nebo nemají žádnou možnost se chovat přirozeně.

Evropská komise reviduje značení drůbežího masa. Rosa chce, aby Komise poskytla spotřebitelům poctivé a povinné označování. Průzkum veřejného mínění ukazuje, že Rosino poselství podporuje většina lidí v Evropě.

Evropská komise uznává, že povinné značení dává producentům možnost odlišit se na trhu a získávat spravedlivější výdělek na své živobytí.

V roce 2012 slíbila Evropská komise spotřebitelům lepší informování o životní pohodě hospodářských zvířat. Povinné značení kuřecího masa by tento slib naplnilo. Je zapotřebí pouze jednoduchá změna jednoho právního předpisu.1

1. Právní předpis EU (Nařízení Komise 543/2008) týkající se obchodních norem pro drůbeží maso již definuje způsoby výroby pro kuřata chovaná ve volném výběhu a v extenzivním halovém chovu. Toto nařízení, platné od roku 1991, stanovuje standardy, které se musí dodržet, pokud obchodník chce kuře označit jako kuře “z volného výběhu” nebo “z extenzivního halového chovu”. Mělo by být vcelku snadné změnit tyto termíny z dobrovolných na povinné a přidat požadavek na označení masa kuřat “z intenzivního halového chovu”. Jak bylo uvedeno výše, lidé si přejí být informování o způsobech chovu hospodářských zvířat.

Jediný způsob, jak je možné tento požadavek zajistit, je potraviny označit. Dnes mnoho z nás dává přednost kvalitě před kvantitou. Pokud jsou zvířata chována v prostředí, kde mohou projevovat své přirozené chování, žijí delší a spokojenější život, pak mnozí dají přednost právě takovému chovu.

Způsob chovu drůbeže na výkrm se týká čtyř hlavních skupin: drůbeže samotné, chovatelů, prodejců a spotřebitelů. Je nutné si uvědomit, že odpovědnost za úroveň podmínek chovu vykrmovaných kuřat nenese jen sám drůbežářský průmysl. Všichni máme odpovědnost, abychom zajistili, že naše potraviny jsou produkovány způsobem, který neškodí welfare zvířat.

Možnosti chovu hospodářských zvířat

Důkazem, že to jde i lépe je např. Velká Británie

Kuřata mohou být vykrmována i při vyšších standardech welfare – důkazem jsou např. ve Velké Británii AKREDITOVANÉ SYSTÉMY CHOVU (Freedom Food – Svobodné potraviny)

Systém Freedom Food byl založen RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals) v roce 1994. Zaměřuje se na zajištění welfare hospodářských zvířat včetně značení potravin. Jedná se o neziskovou nestátní organizaci zcela nezávislou na potravinářském průmyslu. Produkt nesoucí značku Freedom Food musí pocházet ze zvířete, jehož způsob chovu, transport i porážka odpovídají standardům welfare podle RSPCA. Tyto standardy byly vytvořeny oddělením pro hospodářská zvířata RSPCA a vycházejí z vědeckých výzkumů, veterinárních doporučení a zkušeností farmářů.

Tyto standardy jsou zaměřeny na chov kuřat ve všech využívaných systémech chovu – tj. na chov

  • halový
  • volný s výběhy
  • ekologický

Standardy mohou sloužit k vhodnému a účinnějšímu pochopení požadavků welfare a přirozených potřeb hospodářských zvířat. Mohou být přínosné jak zvířatům samotným, tak i chovateli, prodejci a spotřebiteli

Jak je to u nás v České republice?

V České republice většina drůbeže nabízená v obchodech pochází z intenzivních chovů. Už i u nás existují lepší chovy dle zásad ekologického zemědělství, které podléhají certifikaci dle standardů ekologického zemědělství (CZ-BIO-KEZ-01).

Farma Bio park chová hospodářská zvířata včetně brojlerů právě podle zásad ekologického zemědělství.

Dle informací webových stránek společnosti, jsou kuřata chována tradičním způsobem, ROSTOU PŘIROZENĚ – TÉMĚŘ 3X DÉLE.

Žijí na čerstvém vzduchu, mají dostatek volného prostoru a výběh na louky a pastviny. Obecně je chov biokuřat podřízen welfare zásadám a kvalita života kuřat na ekologických farmách se výrazně liší od běžných velkochovů.

Jak se žije kuřatům na této farmě se můžete podívat ZDE

Na zmíněných biofarmách jsou kuřata odchovávána na podestýlce přírodního původu, nejčastěji pilinách, mají k dispozici například i písek pro hrabání a samozřejmě několikanásobně větší životní prostor včetně výběhu (min 4 m2/kus).

Omezen je zároveň i počet kuřat chovaných na jedné farmě (4800 kusů), což je zhruba desetina běžných počtů. Jejich denní biorytmus není uměle ovlivňován delším svícením, jako je tomu v běžných chovech. Kuřata spí dle libosti a rovněž jejich krmná dávka se diametrálně odlišuje od běžných krmných směsí, protože splňuje přísná kritéria pro certifikovaná ekologická krmiva.

Výsledkem ekologického způsobu chovu kuřat v menších početních skupinách, s dostatkem spánku i volného pohybu, je lepší zdravotní stav, který nevyžaduje preventivní chemické ochranné látky a další, v konvenčních chovech hojně používaná aditiva. V krmné dávce převládá biokukuřice, biopšenice, biosoja a tráva ve výběhu, což výrazně zvyšuje náklady na chov. Ekologické chovy jsou ale zaměřeny především na životní prostředí, welfare zvířat, autentičnost potravin, jejich chuť a bezpečnost a nikoliv na co nejnižší cenu.

Chov kuřat na podestýlce a s dostatečným výběhem je nejpřirozenějším způsobem chovu. Přirozený růst (téměř 3 měsíce) s pohybem na čerstvém vzduchu a slunci má blahodárný vliv na zdraví zvířat. Kuřata mají volnost a mohou volit mezi venkovním a vnitřním prostředím.

Drobnochovatelé se stávají důvěryhodnějšími

Existuje i možnost nakupovat živočišné potraviny od drobnochovatelů ve svém okolí, kteří často chovají zvířata také v lepších životních podmínkách, ve venkovních výbězích, kde zvířata mají možnost se chovat přirozeně podle svých potřeb.

SHRNUTÍ

Jedinou možnou cestou, jak cíleně zmírňovat utrpení hospodářských zvířat, je odmítat produkty z intenzivního zemědělství. To je možné jedině tak, pokud budeme jako spotřebitelé dostatečně informováni. Proto je tak nutné produkty označovat. Z dlouhodobého hlediska a i z pohledu jiných hledisek živočišné výroby (zatěžování životního prostředí, neefektivní spotřeba vody a její znečišťování, dovoz sóji, nadužívání antibiotik a tím přispívání k antibiotické rezistenci u lidí, aj.), je nejschůdnějším řešením živočišné potraviny ze svého jídelníčku zcela vyloučit. Pro ty, kteří nejsou o vyloučení masa přesvědčení, existují výše zmíněné alternativy, kterým můžeme dát přednost a vyjádřit tak svůj nesouhlas s průmyslem, který nebere žádné ohledy na potřeby hospodářských zvířat.

Rozhodnutí, co budeme mít na pultech obchodů, je pouze na nás…

Staňme se jejich hlasem – odmítejme utrpení zvíř


 

Archiv událostí ke kampani

Komentáře jsou uzavřeny